Ve 20:45 se po ledové ploše prohánělo zhruba 10 hráčů Sputniku. Ve 20:50 byla situace obdobná, jen u mantinelu se lehce rozcvičoval rozhodčí. Po hráčích Ronda ani vidu ani slechu. V čase 20:55 se začalo hrát a na střídačce Ronda seděl jen jeden náhradník. To samozřejmě svádělo k nežádoucímu podcenění soupeře, nicméně stačilo si vzpomenout na letošní velmi náročný zápas proti sedmi Predátorům a podceňovací nálady byly zahnány do nejtajnějších koutů honeywellských myslí.

Rondo začalo hrát velmi opatrně, nepouštělo se do větších akcí a zjevně šetřilo síly. Sputnik se snažil hrát aktivně, s postupem času se dostával stále blíže k brance soupeře a gól visel ve vzduchu. Když běžela devátá minuta, přestalo to onen visící gól bavit a padl. Po mumraji před brankou se k dorážce dostal Pepa a úlevný výdech Sputniku byl jistě slyšet až do vedlejší haly. Dát první gól soupeři, který hraje v malém počtu hráčů, se totiž ukazuje být často rozhodujícím závažím na pomyslných miskách vah. Sputniku se tedy ulevilo a kvantita i kvalita jeho ofenzívních manévrů ihned stoupla. Druhý gól vstřelil z bezprostřední blízkosti Ota po střílené nahrávce Karlose a protrhl tak svůj několikazápasový střelecký půst. Zanedlouho prohrál Kachla buly tak lišácky, že kotouč skončil znovu přesně na hokejce Oty a ten na své poměry nebývale podařeným příklepem stanovil stav po první třetině na 3:0.

Ve druhé třetině bylo čím dál více zřejmé, že fyzický fond hráčů Ronda není bezedný a chybek v jejich hře přibývalo. Hra Sputniku začala obsahovat stále více akcí, aspirujících na zlaté, stříbrné či minimálně bramborové helmy a kupodivu to mělo za následek i nějaké to gólové ovoce. Nejdříve předložil tutovku Pepa Pavlovi Štorkovi a ten si v oné situaci věděl rady. V prapodivném polo-kleko-záklonu nedal brankáři šanci odhadnout směr své střely a puk, líznoucí pravou tyč, doplachtil do branky. Poté si Karlos najel v útočném pásu do svého revíru a po Otově přihrávce nekompromisně zvýšil už na 5:0. Nejvýraznější hráč Ronda Duchy, který se většinou potuloval středním pásmem a čekal na svou šanci, se ovšem v této třetině dočkal také. Karlosova bomba prosvištěla kolem branky soupeře, projela protilehlým obloukem a uháněla podél mantinelu směrem k útočné modré týmu Ronda. Tam si ji na hranici ofsajdu v poklidu Duchy zpracoval, udělal pár kroků k brance Sputniku a bekendovým blafákem pokazil Matesovi jeho nadějně se rodící „nulu“. Nejhezčí okamžik prostřední části hry ovšem přišel až potom. Sputnik se prokombinoval až do situace 3 na 2, na jejímž závěru byla Pepova nahrávka na Krtka a jeho velmi moderně vypadající zakončení z jedničky. Paráda a stav 6:1 po dvou třetinách.

Ve třetí třetině už to byl ze strany Sputniku více méně jen efektní ohňostroj ofenzívních nápadů, které ovšem často umíraly na krásu, takže skóre se ne a ne hnout. Jediným střelcem poslední třetiny se tak stal Pawell, jehož ne příliš prudká střela nakonec doputovala k právé tyči branky Ronda, což překvapilo jak brankáře, tak střelce. Rondo už v těchto fázích hry nekladlo téměř žádný odpor a jenom díky občasným reprezentačním zákrokům svého gólmana (a možná také díky nedůrazu honeywellských forwardů) zůstal na tabuli i po závěrečné siréně stav 7:1. Diváci si museli přijít na své, neboť utkání nabídlo spoustu šancí, nicméně podobná střelecká neefektivita by Sputniku mohla v hektičtějších zápasech mrzet.