Utkání proti momentálně poslednímu týmu soutěže nakonec dopadlo pro Sputnik dobře, ale porod očekávaných tří bodů si rozhodně zaslouží označení komplikovaný. Před utkáním panovala v kabině uvolněná atmosféra, koneckonců jako obvykle, ovšem Sputnik si onu uvolněnost přinesl sebou i na led, koneckonců jako obvykle. První třetina tak nabídla obraz Ravenů, urputně bojujících o každý neutrální puk a Sputniků, elegantně kroužících po svých nekonfliktních drahách. Honeywellští sice občas vystřelili, ale stále více to vypadalo, jakoby čekali, až si soupeř vstřelí nějaký ten gól sám. Jelikož se k tomu Raveni jaksi neměli, panoval po úvodní části bezbrankový stav a na čelech méně chladnokrevných hráčů Sputniku se začaly objevovat první vrásky. 

První polovina druhé třetiny byla víceméně stejná jako celá třetina první. Teprve když nahozený puk prapodivně proklouzl až za záda jinak spolehlivě chytajícího Toma „Vepře“ Slámy, začala v žilách honeywellských proudit ta pravá krev bojovníků a v očích se objevil plamínek touhy po vítězství.

Sputnik se začal více tlačit do šancí a hokejky Ravenů se tak stále častěji v rukou svých majitelů měnily na sekery, kosy, cepy a jiné zemědělské nářadí. Rozhodčím se to pochopitelně nelíbilo a Ravenů na trestné přibývalo. A právě při přesilovce padl první gól Sputniku. Michal Šesták na modré napřáhl a prostřelil vše, co se mu odvážilo postavit do cesty. Zanedlouho se Pepa nadechl ke svému typickému sólu a velmi technickou bekendovou střelou nestřelou získal pro Sputnik náskok jednoho gólu. Znovu uběhlo jen pár minut, Pepa vyslal Otu do samostatného nájezdu a ten blafákem zvýšil už na 3:1.

Ve třetí třetině už jakoby Ravenům docházely síly a jejich zobáky už nebyly tak ostré a všudypřítomné jako ve třetině první. Sputniku tak zbývalo víc sil na útočení a výsledek na sebe nenchal dlouho čekat. Pepa vytáhl z rukávu svého legendárního ribana další stříbrný podnos, na něj položil krásnou nahrávku a Otovi už zbývalo jen trefit prázdnou branku. Hra se definitvně uklidnila a vypadalo to, že oba celky jsou s daným stavem tak nějak smířeny. Ne tak ovšem notorický střelec posledních dnů – Pupajz zvaný Trojnožka. Dvakrát během poslední desetiminutovky utkání zapustil kořeny před brankou soupeře, nenechal se odtlačit a trpělivě tam čekal tak dlouho, dokud se k němu nedostal puk a on ho svým nenapodobitelným způsobem uklidil do sítě. Na konci zápasu tak svítil na tabuli stav 6:1, ovšem pětigólový rozdíl byl dnes pro Raveny možná až příliš krutý. Pro Sputnik plyne ze zápasu poučení, že na ledě nestačí být od začátku jen tělem (i když ani to se některým často nedaří), ale i duchem.

Ota